Druhá přestavba v roce 1931
Přestavba začátkem třicátých let byla v historii boudy nejrozsáhlejší a přinesla největší vizuální změny.
Po úspěšné sezóně 1929/30 přistoupil Bohumil Rychtr k dlouho pečlivě připravovanému záměru komplexní přestavby domu. Ve spolupráci s architektem Fišerou nechali hned na jaře snést střešní krytinu nad starou částí domu a již v předchozí etapě připravený prostor nového patra dramaticky rozšířili. Do patra bylo vestavěno celkem šest mansardových pokojů tak, aby alespoň část stěny v každém pokoji měla šikminu. Tak provozovna spadala pod mnohem výhodnější berní režim. Patro bylo zároveň mírně rozšířeno plátovým nastavením stropních trámů a přizvednuto o 60 centimetrů tak, aby mezi stropem a novou podlahou vzniknul prostor, v němž byly vedeny vodovodní a kanalizační trubky a také trubky zpětného oběhu ústředního topení. Stoupací a rozvodné potrubí topení bylo (a dodnes zůstalo) přiznáno na chodbách, kde zajišťovalo jejich temperování. Rychtrova bouda se tak stala po hotelu Kubát druhým beneckým podnikem, vybaveným tekoucí teplou vodou v pokojích a ústředním topením.
V rámci přestavby byla vyměněna a sjednocena okna v čelním štítě a zcela změněn profil střechy. Ta získala charakteristický prohnutý tvar (podobný spíše německé zástavbě té doby, ale s opačným vehnutím profilů), napomáhající snazšímu sjíždění sněhu. Změněna byla také skladba krovů a bylo provedeno provázání krovu nové a staré části budovy. Střecha nad štítovou částí budovy získala polovalbový sklon, důvod této změny se v zachovalých podkladech dohledat nepodařilo.
Do zadní části budovy byla vestavěna velkoryse řešená koupelna, obložená černými skleněnými kachli s dvoumetrovou litinovou vanou a dvojice záchodů, které v nezměněné podobě vydržely až do konce sedmdesátých let. V přízemí byl pro návštěvníky výčepu a restaurace vybudován samostatný pisoár s pěti urinály a kabinkou, k přízemí náleželai dvojice pánského a dámského WC.
Zcela přebudována byla bývalá světnice. Malá okna byla nahrazena širokým prosklením a prostor byl obložen dřevem. Místnost nově sloužila jako jídelna a společenská místnost hostí, jako úplnou novinku lze vidět propojení kuchyně a jídelny nejen obligátními lítačkami, ale i výdejním okénkem. Kuchyni, které šéfovala Anežka Rychtrová vévodil obří sporák s měděncem na kontinuální přípravu horké vody.
V rámci přestavby byla v celém domě kompletně přebudována elektroinstalace a na pokoje byl zaveden systém přivolávání obsluhy, v té době v pohostinství nevídaný. Pokud host stisknul na pokoji tlačítko, v kuchyni na panelu vedle dveří s cinknutím vypadl hlásný terčík s číslem pokoje. Osazeny byly i vysoké hromosvody. Zaveden byl i telefon se dvěma pobočkami - jedna sloužila v kanceláři, druhá byla umístěna do telefonní hovorny, postavené z modřínového dřeva v chodbě vedle restaurace. Rychtrova bouda měla telefonní číslo 9.
Poslední z vizuálních a funkčních úprav proběhly v okolí domu. Terén byl zplanýrován a srovnán do teras, sloužících k odpočinku hostů na tehdy moderních "šezlongách", tedy plátěných skládacích lehátkách. Navážkou byla snížena vysoká podezdívka domu, která dostala i dekorativní obložení a rohu, který tvořily stará a nová část domu byla položena terasa z dlaždic. Toto místo se nadlouho stalo pro Rychtrovu boudu ikonickým a celé generace hostů si zde fotily obrázky na památku. Obrázek ukazuje vzhled domu po dokončení přestavby. Bílé plochy před domem jsou bělící se prádlo, na jehož bezchybné čistotě a běli si Anežka Rychtrová velmi zakládala.
Autor: Milan st. Vydáno: 24.9.2019 11:26 Přečteno: 718x |
Komentáře